Chlapec jde se sestrou Alenkou na nádraží, ale jsou malí a zabloudí. Pořád se vracejí na jedno místo, odkud vede cca metr tlustá trubka vodorovně kamsi do dálky a nad ní je napsáno Nádraží. Nakonec vlezou dovnitř. Alenka jde první. Nejdřív po pár metrech vždycky následuje mezera a světlo. V jedné mezeře je cesta nad trubkou, tudy jde Alenka a chlapec trubkou. Nalevo ze stěny kouká cosi jako obří mrkev se zobanem se zuby, z pravé strany lenochodí pohupující se hlava, co se po chvíli stočí ke chlapci a zadívá se na něj. Dál zase mezera se světlem, odkud seskočí holčička, která se vyjeveně dívá na chlapce. Ten "to jsem já, copak mě nepoznáváš?" a pokusí se ji obejmout, načež jí zčernají oči kromě bílých duhovek, vycení špičaté zuby ve třech řadách a syčí na něj. To samé mrkváč i lenochod. Chlapec se vyděsí, otočí a prchá, přičemž mu rozsápou nohy od kolen dolů.

Najdou ho před trubkou bez nohou a bez sestry.



Po letech je dospělý a odstěhovaný, ale vrátí se, najme si zabijáka (noir) se psem a ti z druhé strany (kanalizace) trubky (na nádraží) vyrazí dovnitř. Po čase se vrátí, chlapce sužují mezitím můry.

Vytáhnou dospělou Alenku, která je něco jako steampunk cyborg, a za nimi vyběhne její parťák čtyřocasá bílá liška. Alenka ještě na kraji otvoru se vítá s bratrem, přičemž najednou ji popadnou silné mechanické ruce a vtahují dovnitř. Všichni teď drží Alenku a táhnou, nakonec zvítězí, protože zabiják začne mlátit do rukou v trubce. Prchnou z nádraží a mluví, zabiják má můry, Alenka povídá věci mimo mísu.



Nakonec se rozhodnou do trubky vrátit všichni a zlikvidovat temné síly uvnitř...