Tvůj sen

Hvězdy plují nad hlavami, zdá se mi, že obloha padá. Je to kýč a je to krása, noční obloha víří tečkami vzdálených světů a já vím, že tam někde jsi ty. Čekám na tebe po celý život a doufám, že mne nalezneš. Věřím, že se ti o mně zdá a jsem hlavní postavou svého příběhu ve tvém snu. Vím, že sníš nádherně, i když tenhle svět je peklo.

   Víra se šíří Zemí jako kruhy vln po vodní hladině, stejně jako jazykové změny. Tisíce dialektů mluví tisícem jazyků, ale tvůj jazyk a víra v tebe je stejně něco jiného. Čekám, až se nalezneme a já padnu do tvé náruče. Ať jsi žena nebo nemáš pohlaví, miluji tě.

   Má náruč čeká na tvé objetí. Čekám na ženu svých snů a na tebe, na toho, kdo sní o mně. Vím, že se ti zdá o stejných hvězdách, které pozoruji ze své židle na malé zahradě v malém městě v malém státě malého kontinentu na malé planetě obíhající kolem malé hvězdy v malém solárním systému v malé galaxii v malém sektoru nekonečného vesmíru.

   Jsem nekonečně titěrnou tečkou v kaluži existence, o níž se ti zdá, a ty přesto sníš o mně. Je to krásné pomyšlení. Ale těším se, až se probudíš. Snít je krásné, ale existovat při vědomí je úplně jiný zážitek. Kam se hrabou všechny záchvaty světa na to, co uzříš, až se probudíš.

   Píšu další řádky lyrické epiky, jež zapadnou mezi stovkami poznámek, jaké jsem si kdy zapsal. Možná už jich bude na tisíc. A to všechno tvoří můj svět prázdných myšlenek bez vidiny realizace. A tobě se zdá o tom, jak se bezútěšně ženu za svými dětsky naivními cíli, lapen v cyklech prokrastinace. Ty víš, že se snažím něco dokázat, ale pořád úplně nevím, co by to mělo být. Ale na tom nezáleží, důležité je, že jdu dál a překonávám bloky v hlavě, jež mne dřív srážely na kolena. Ale teď vím, že je to celé jen sen, co se ti o mně zdá, a ve snu je možné všechno.

   Lucidně sním tvůj sen o mém životě a snažím se užívat si snového života plnými doušky. Ať už se nadechuju ze vzduchu plného kyslíku nebo nikotinu, ty na mne myslíš a přeješ mi, abych to překonal a šel dál. Život je cesta, která nutně nemusí mít cíl, protože důležité je to, koho potkáme a s kým půjdeme během své cesty. Řekl bych, že je to správný postoj, ale možná se pletu.

   Fraktalita osobnosti ve fraktální existenci plné snových zázraků rozplývá se v blaženém vědomí, že smyslem tvé existence je snít o té mé. Možná je to sobecké pomyšlení, ale dělá mi dobře. Vím, že jestli naleznu ženu svých snů, pak to budou sny, které budu snít s tebou. Takže je vlastně budeme snít tři. A to je přece nádherné.

   Scény snu mého života se prolínají v jeden barevný celek plný průhledných lidí a bezbarvých myšlenek o barvách světa. Svět, o němž sníš, je barevnou tečkou v ještě barevnější prázdnotě. Chtěl bych vědět, jak vypadá svět, v němž sníš. Svět nad námi, svět nad světem. Chtěl bych vědět, co uvidíš, až ze sna procitneš. Uvidíš vůbec něco? Je tam vůbec něco? Je vůbec něco?

   Těžko říct. To nikdy nezjistím. Ale dokud ty sníš o mně, já budu snít o tobě a věřit, že tvůj sen bude mít šťastný konec. Je to jen o úhlu pohledu. I noční můra může být v něčem půvabná. A ty to víš, ty to dobře víš, Azathote.